středa, března 29, 2017

O MÉ "NEVÝCHOVĚ"


Dneska jsem si pro vás připravila trochu delší článěk a to o tom, jak já "nevychovávám" svoje dítě. A pevně věřím, že po zveřejnění tohoto článku nebudu mít za dveřma sociálku :-D. Tak jdeme na to...

Když jsme se s manželem rozhodli, že by bylo fajn, kdyby nás bylo o jednoho víc a já konečně otěhotněla, opojená těhotenskými hormony jsem si všechno malovala růžově. Jak budu mít krásnou holčičku v růžových šatečkách, jak si bude pěkně hrát na písečku, zatímco já budu pít kafíčko a číst si časopis a jak budu krásně upravená a hubená matka. Hubená to jsem, upravená taky, ale asi jen tak 10% veškerého času.

Když se Emma narodila, všechno se obrátilo vzhůru nohama a nic nebylo tak, jak jsem si v těhotenských slzách dojetí představovala. Emma byla od narození hodně plakací a nespací miminko, což je pro mámu, která má práci na plný úvazek, docela dost velký oříšek. Byla jsem unavená a jsem pořád hodně unavená, ale díky našim naprosto úžasným babičkám, dědečkům a tetám se to dá všechno zvládnout, bez nich si to prostě nedokážu vůbec představit!


Když jsme si na nějaký ten režim konečně všichni zvykli, Emma oslavila rok a všechno bylo zase úplně naopak! Vzhledem k tomu, že jí rostou zoubky už docela dlouhou dobu (už má skoro všechny, tak si slibuju lepší zítřky), skoro v noci nespíme. Vstáváme v průměru každý dvě až tři hodiny, což je fakt docela peklo. No ale abych se dostala k jádru věci, s prvním rokem začalo mít naše dítě vlastní hlavu a bylo potřeba se začít zamýšlet nad její výchovou.

Mám hodně práce a aktivit, takže od té doby, co to jen jde, se snažím vést Emmu k samostatnosti. V patnácti měsících se dokáže sama najíst, obléct si ponožky a čepici a dokonce se sama učesat:-). O nevýchově jsem přečetla hodně článků, se kterými se stotožňuju, ale nějak to zatím nedokážu aplikovat tím správným způspbem. Emma chce dělat všechno po svém, a já jí nechávám, což se mi dost často vrací jako bumerang negativním způsobem zpět. Když nedostane přesně to, co chce, udělá mi obrovskou scénu a mně tečou nervy. Když se někdy ve tři ráno rozhodne, že už nebude spát, občas se neudržím a lupnu jí jednu malou přes plínu, i když se to nemá.

Nevýchova je sice super věc, ale dítě potřebuje autoritu a pevnou ruku, aby mělo své jistoty, hranice a  aby z něj nevyrostl sebestředný spratek. Já tuhle roli zatím bohužel moc nezvládám. Je fakt, že je Emma ještě hodně malá a spoustu věcí jí nelze vysvětlit. Když ale vidím cizí děti, jak papají bez jediného drobku na zemi (je fakt, že je krmí mámy), neláká je hlína v hvětináčích a během minuty nevysají celou pastu na zuby, chce se mi plakat. Nedávno mi jedna paní v metru řekla: "Ona je asi hodně živá, co?", a já se jen usmála :-).


Těch knížek o výchově asi budu muset ještě přečíst hodně, abych našla ten svůj styl výchovy. Ale prozatím se snažím své dceři dávat volnou ruku, objevovat svět a to i za cenu toho, že luxuju a vytírám třikrát denně a večer padám únavou okolo osmé hodiny večer (film jsem neviděla ani nepamatuju). Přes všechny strasti, křiky, horečky a upatlané kabelky se ale snažím Emmě dávat tolik lásky, kolik jen jde a věřte, že když se s náma ráno zachumlá do peřin a rozdává pusinky, je to nejvíc na světě!!!

A jak vychováváte vy malé děti? Podělte se o zkušenosti:-).


SHARE:

2 komentáře

  1. Já ti těžko můžu radit, ale vnímám to dost u ostatních rodičů a známých. A sama si říkám, jak bych vychovávala své dítě já. Rozhodně okolo něj nebudu skákat. Dát mu prostor a samostatnost je za mě to nejlepší. A neboj se malé ukazovat svět. Ať si osahá, co chce. Mně strašně vadí, když si někdo myslí, že místo dětí vychovává psa. Dítě nezůstane u nohy, v kočárku, nebude brát věci z regálu jen proto, že to rodič zakáže. Je zvídavé, všechno je pro něj nové, tak je potřeba toho využít. Zabaví se, když bude mít dost podmětů. A hlavně se v tom prckovi rozvine tahle vlastnost i do budoucna. Takže držím palce a hodně trpělivosti, ono se ti to vrátí, uvidíš :)

    OdpovědětVymazat

© Changing room. All rights reserved. kopírování obrázků bez souhlasu autora je zakázáno.
Blogger templates by pipdig