WEEKEND...

Poslední dobou mám pocit, že si v Praze o víkendu vůbec neodpočinu. Ty dva dny tak rychle utečou, že vůbec nechápu, jak je to vůbec možné. Můj muž to má stejně a tak se snažíme každý víkend někam vypadnout. Máme to štěstí, že máme dvě chaty. Teda jednu chatu (na Slapech u řeky) a jednu chalupu (v takové naprosto tipické vesnici se vším všudy kousek od Vlašimi). A právě na chalupu jezdíme teď posledních pár letních víkendů vážně hodně rádi...

Pes tam nemá kam utéct a může volně pobíhat po zahradě sem a tam. Emmička tam má babičku, která se jí s nadšením věnuje a my s manželem tam máme božský klid na odpočívání a dokonce zvládáme i několik šlofíčků během dne. Večer si pak zajdeme do hospody na hřiště pro džbánek s pivem a to pak v klidu pijeme u ohně, když opékáme buřty. Tuhle jsme seděli ve stodole, pili pivo, kouřili (ano večer s manželem kouříme) a pozorovali psa, jak leží uprostřed zahrady a je mu úplně jedno, že na něj lije jako z konve...

Asi tak do svých 28 let jsem víkendy na chalupách nesnášela. Spát v jiné, než ve své posteli, to nebylo nic pro mě. Klidně jsem se večer sebrala a jela spát domů. Teď si to ale užívám čím dál víc. Dokonce mého manžela napadlo, že kousek od mámy koupíme pozemek a postavíme si tam vlastní chatu :-D. No nevím, tak daleko asi ještě nejsem:-). Jo a mimochodem, kdybyste viděli chalupu mojí mámy, zjistili byste, že se sice jedná o starou tipickou chalupu, ale vevnitř je to celé předělané a nové, jen to všechno vypadá vintage, dokonce tak trochu jako na zámku. Chtěli byste někdy vidět nějaké fotky z chalupy?