INSTAGRAM

pondělí, října 29, 2018

HAPPINESS...


Když by se vás někdo zeptal, který období v životě bylo pro vás to nejšťastnější, co byste odpověděli? Já (i když to nerada veřejně přiznávám) bych ještě před několika měsící odpověděla, že těch pár let čerstvě po svatbě. Byli jsme jen my dva, platili jsme pár tisíc ze známosti za nájem a jediná naše starost byla ta, jestli si večer objednáme pizzu nebo KFC. Byli jsme hubení, protože jsme měli asi tak dvě miliardy času na to, abychom přebytečný kalorie vyběhali, vyspinkaní a dokonce i oholení:-). Když se na těhotenským testu objevily dvě čárky (maji to být dvě, že jo? Už si to nepamatuju:-D), všechno se obrátilo vzhůru nohama. Já začala přibírat, což mě přivádělo do velmi hlubokých depresí, a oba jsme si začali uvědomovat, že je na čase začít být zodpovědní a taky přestat kouřit!:-D....

Když se malá narodila, všechno se mi obrátilo vzhůru nohama a ne zrovna v tom dobrým. Byla jsem z toho všeho nějaká zklamaná a představovala si to úplně jinak. Čas běžel, zuby rostly a my jsme dva roky nespali (kromě pár víkendů, kdy si dítko vzali někteří prarodiče - za to fakt strašně moc děkuju. Bez vás bych to asi tenkrát nedala!!!). Aby toho nebylo málo, jednoho dne jsme se zbláznili a pořídili si psa a ještě ke všemu rasu, která fakt není ízypízy. No, magoři, no...

Pes rostl, Emma rostla, práce přibývalo i ubývalo a mezi tím jsem si pro jistotu každý měsíc dělala těhotenský test, protože mi bylo jasný, že tyhle věci přicházejí v dobu, kdy to člověk nějmíň čeká. Kdyby tam byly dvě čárky, asi by mě tenkrát trefil šlak (omlouvám se předem všem, kteří nemohou do jinýho stavu přijít přirozenou cestou a moc by si to přáli!), ale nebyly tam, zatím...

Když by se mě někdo zeptal dnes, který období pro mě bylo v životě nejšťastnější, odpověděla bych, že je to teď. Je to totiž všechno sakra boží! I když jsme hodně doma, protože je Emma často nemocná, ale dost si to užíváme. Ležíme spolu v posteli, koukáme na pohádky, zpíváme si japonský písničky (obě totiž umíme Japonsky, chápete..) a odpoledne chodíme do lesa. A je tam fakt nádherně! Nikde nikdo, jen žlutý stromy, bezva vzduch, pes a my dvě. Večer pak přijde táta, pustíme si seroš, zapálíme svíčku (zakouříme si - no jo už zase sakra) zatímco se naše dcera kouká na Strýčka Fida a pes si honí ocas pod stolem (:-D)... a jede se dál... a přesně takhle nám to doma teď nejvíc vyhovuje. Jsme spokojení a šťastní...

SHARE:

4 komentáře

  1. Heleď, ono v životě stejně nejde tolik o to chvilkové štěstí, které je hrozně prchlavé a většinou jen extrémní, takže pak zase přichází na řadu střet s realitou. Podle mě jde spíš o takovu tu duševní pohodu, která trvá a má dlouhodobější aspekt. A to v každém období prožíváme a cítíme jinak. Jednou sami ve dvou, jindy v rodině. Důležité je se prostě cítit fajn, být spokojený a plnit si svoje tužby a cíle. A jak se říká, že nic není zadarmo, tak i to štěstí a pohoda samo nepřijde a stojí to nějaké úsilí navíc :)

    OdpovědětVymazat
  2. You wear the cutest clothes. Have a great week.

    http://www.amysfashionblog.com/blog-home/

    OdpovědětVymazat

© Changing room. All rights reserved. kopírování obrázků bez souhlasu autora je zakázáno.
Blogger templates by pipdig