INSTAGRAM

pondělí, května 13, 2019

TĚHOTENSKÝ UPDATE...


Pro někoho bude tenhle článek asi trochu nezáživný, nicméně odkládám si na blog (stejně jako na Instagram) svoje aktuální pocity jako do deníčku. Takže přicházím právě teď s malým těhotenským updatem. Jsem aktuálně v 19. týdnu těhotenství, což je zhruba polovina běžného těhotenství. Teď tedy koukám do zprávy z prvního screeningu a zjišťuju, že odhadovaný termín porodu by mohl být až o tři týdny dřív. Zvláštní, že mi o tom nikdo neřekl:-D. Takže jak se momentálně cítím?


Jakmile jsem vstoupila do druhého trimestru, začalo mi být dost špatně. Ne teda naštěstí tak, abych nemohla nikam ven a abych musela 24/7 sedět nad záchodovou mísou. Je mi ale špatně po docela dost druzích jídel (zejména smaženém sýru a řízcích :-D) a taky je mi špatně, když dýl než dvě hodiny nejím. Když mám třeba ráno nějakou schůzku, která má proběhnout u snídaně, obvykle to ani nevydržím a musím se cestou zastavit na ještě jednu snídani...

CHUTĚ:
Z toho logicky vyplývá, že chutě nemám moc na nic. První tři měsíce jsem měla strašnou chuť hlavně na ocet, který mi teď rozhodně nic neříká. Jím vlastně jenom proto, protože mám hlad, ale je mi tak nějak úplně jedno, co do sebe naházím. I když musím říct, že vychytávky v některých kavárnách jsou fakt topovka a ráda si je dám!


VÁHA:
Nahoře mám něco málo přes pět kilo. Začínám se ale cítít nepěkně. Zvětšují se mi kromě břicha i stehna a zadek. Díkybohu tváře se ještě do svého rozpuku nepustily, z čehož mám největší obavy. Jinak jsem ale asi smířená s tím, že naberu opět 20 kilo. Snažím se ale hodně chodit a teď jsem zapojila i trochu zdravější stravu, to ale hlavně kvůli tomu, že těžká jídla mi prostě nedělají dobře.

DÍTĚ:
Miminko je právě teď velké asi jako grapfruit. Váží necelých 300 gramů a vede se mu dobře. Jestli je to holka nebo kluk, to ale ještě nevíme. Kromě jednoho tipu od pana doktora při prvotrimestrálním screeningu jsem nedostala jediný náznak toho, co by to mohlo být. Ono je to ale vlastně úplně jedno.


MENTÁLNÍ POCITY:
Nechci se rouhat, ale popravdě jsem se těšila, že si svoje pravděpodobně poslední těhotenství v životě užiju o dost víc, než jak si ho "užívám" teď. Často mě přepadají záchvaty úzkosti a mám strach z věcí, které by mi normálně přišly jako naprostá banalita. Nemůžu v noci spát a k slzám mě dožene i netaktně napsaný e-mail. Romantika ani děti ve filmu mě zatím nedojímají, ale co není, může být.


TĚLESNÉ POCITY:
Kromě výše zmiňovaných "nevolností", bolestí břicha a psychosomatických projevů, které souvisí s mými tak trochu panickými stavy, bych ještě mohla zmínit svědění kůže, které malinko ustalo po tom, co jsem začala trochu lépe jíst a především pít! Už se i strašně snadno zadýchám a do školky místo sedmi minut chodím 15. To mi ale nevadí, beru to prostě jako trénink. Pak mě taky trochu bolí kyčle a záda, ale to je v porovnání s dalšími věcmi jen procházka růžovou zahradou.

Takže abych to shrnula, zatím mi prostě není nijak super skvěle, ale já prostě nepřestávám věřit, že se třetím trimestrem to bude úplně boží. Protože s Emmou to bylo boží první dva trimestry, tak teď musí být boží aspoň ta poslední část, ne? :-D


SHARE:

2 komentáře

© Changing room. All rights reserved. kopírování obrázků bez souhlasu autora je zakázáno.
Blogger templates by pipdig