INSTAGRAM

čtvrtek, prosince 19, 2019

PŘIROZENÝ POROD VERSUS CÍSAŘSKÝ ŘEZ


Na tenhle článek se chystám už skoro tři měsíce, ale zatím nebyl čas ho napsat. Chtěla jsem vám napsat svoje dojmy z toho, jaké to je rodit poprvý planovaným císařským řezem pod narkózou a následně na to spontánně a přirozeně. Berte na vědomí, že se jedná čistě a jen o mé pocity, každá jsme jiná a jak to cítím já, nemusíte vy! Článek o přirozeném porodu si můžete přečíst tady a císaře zase tady.


BOLEST JAKO TAKOVÁ

Císařský řez...
Na císařský řez při prvním porodu jsem nastupovala plánovaně, takže ještě před zákrokem jsem nepociťovala žádnou bolest. Prostě jsem nastoupila o týden dřív, než jsem měla termín, nechala jsem se uspat (srab) a vzbudila jsem se po operaci. A to byl právě ten kámen úrazu. Nevím, jak je to přesně z lékařského hlediska, ale mám pocit, že mi říkali něco o tom, že kvůli narkóze mi můžou dát léky na bolest až když se trochu proberu, takže když jsem se vzbudila z té narkózy, probudila jsem se do bolesti, jakou jsem ještě nikdy v životě nezažila, ale to je asi dost individuální. Říkají, že když rodíte císařem v epidurální anestezii, spodek přichází k sobě pomalu, takže prý takovou bolest necítíte. Nemůžu ale soudit, nezažila jsem.

Přirozený porod...
Když rodíte přirozeně a tak dlouho jako já, bolest nastupuje opravdu velmi pomalu a pomalinku se stupňuje, takže si na ni vastně stačíte "zvyknout". Mezi kontrakcemi vám nic není docela dlouhou dobu, takže si stačíte mezi nimi i odpočinout. Masakr (u mě) začal asi až tak tři hodiny před samotným závěrem, kdy už si neodpočinete ani mezi kontrakcemi, což je skutečně velmi náročné a vyčerpávající. Na druhou stranu okamžitě po porodu, jakmile díě a placentu vytlačíte, vám není vůbec nic!... až do následujícího dne. Dneska mám pocit, že bolest po císaři byla horší, než ty kontrakce, ale v tu chvíli, kdy kontrakce byly nejsilnější, bych asi mluvila jinak.


ZÁŽITEK, HRDOST A VÝČITKY

Císařský řez...

Když jsem porodila poprvé císařem v narkóze, brala jsem to jako operaci. Dítě jsem viděla asi až po třech hodinách, takže takový ten bezprostřední kontakt s miminkem absolutně neproběhl. Dlouho jsem i měla pocit, že to vlastně ani není moje dítě, že mi ho prostě přinesli a hotovo. Ještě asi dva roky od porodu jsem si hodně vyčítala, že jsem srab, že jsem si ani nezvládla nechat dát ten epidural. Hodně hodně dlouho mě to mrzelo, i když jsem všem tvrdila, že jsem v pohodě, a že se necítím být o nic míň mámou, než kdybych rodila přirozeně nebo císařem s epidurálem. Ale zase je to velmi individuální a subjektivní pocit!

Přirozený porod...
Ten pocit, kdy ze sebe po 40 hodinách vytlačíte ten malý zázrak, je naprosto nepopsatelný. Nikdy v životě jsem nezažila nic tak silného a emotivního, jako bylo právě tohle. Ten pocit úlevy a euforie stojí za to až tak moc, že bych klidně rodila i cizí děti pořád dokola:-D. A ta hrdost a pýcha, kterou cítíte, to je prostě něco neskutečného. Každé ženě, pokud jen trochu může, bych ten zážitek fakt přála, i když ta bolest na konci je prostě strašná. Kromě toho, když se na Pepinu teď koukám, říkám si, tyjo, tohle jsem fakt měla uvnitř sebe třičtvrtě roku. To jsem si s Emmou bohužel neřekla ani jednou. Takže podle mě ten kontakt ihned po porodu je prostě vážně důležitý.


HOJENÍ A REKONVALESCENCE

Hodně důležitý bod tohoto článku, protože mě samotnou velmi překvapilo, jak to nakonec bylo. Když jsem porodila přirozeně, nástřih nenástřih, ze sálu jsem odešla v plné síle, naprosto v pohodě, jak kdybych se vrátila doslova z dvoutýdenní dovolené. Po císařském řezu, jak jsem psala výše, jsem se po narkóze nemohla x hodin hýbat, protože to šíleně bolelo... Zatímco po císařském řezu to ale bylo den ode dne lepší, po porodu s nástřihem to bylo den ode dne horší a to asi ještě týden po porodu. Po těch sedmi dnech se to začalo trochu zlepšovat. Po císařském řezu jsem byla desátý den na dvou kilometrové procházce, ale po přirozeném porodu jsem byla po deseti dnech ráda, že ujdu pět metrů s Emmou na hřiště. Takže moje představy o tom, že porodím a budu běhat, se rozplynuly jako pára nad hrncem.

Další věc (možná je to ale jen dojem, protože s rozřezaným břichem na břišní svaly nemyslíte ještě dalších 6 měsíců) je ta, že mi přišlo, že po císaři jsem byla celkově v celé břišní oblasti včetně pánevního dna daleko víc ok. Po přirozeném porodu mám ještě teď, po skoro třech měsících, pocit, že mi někdo naprosto vyndal všechny břišní svaly a nemůžu se zvednou jinak než přes bok. Možná je to ale způsobené celkově druhým těhotenstvím, nikoliv druhem porodu.


LAKTACE

Mléko po císaři se mi paradoxně spustilo rychleji, než po přirozeném porodu. Bohužel po prvním porodu jsem mléko měla (teda teď zpětně mám ten pocit), ale Emma se nechtěla přisát, takže jsme to vzdaly. Po druhém porodu jsem ho měla minimum a Josefína by sála furt. U prvního dítěte mě to trápilo, teď mi to bylo trochu víc jedno, protože jsem už věděla, co mě čeká a hlavně nebyl čas na hrdinství:-).


ŠESTINEDĚLÍ

Tady bych vynechala cloumající hormony, protože to má každá jinak a spíš než způsob porodu tady asi hraje roli prvorodičovství a druhorodičovství. O čem chci ale mluvit je zatahování dělohy a čistě bez obalu krvácení.

Císařský řez...
Zatahování dělohy po prvním porodu císařským řezem mě bolelo neskutečně. Léky na bolest jsem si dokonce brala i z porodnice domů a nebylo to nic moc. Celkově se děloha zatahovala hodně pomalu a po dvou týdnech jsem měla ještě docela velké břicho. Ač vám při operaci z dělohy vyberou všechno, co tam nepatří, krvácela jsem ještě dlouho po porodu.

Přirozený porod...
Po přirozeném porodu jsem zatahování dělohy necítila vůbec! Dokonce jsem se ptala lékařů, jestli jsem jako v pořádku. Nevím, zda je to tím, že jsem po kontrakcích měla jinde práh bolesti nebo prostě druhým těhotenstvím, těžko říct. Zkrátka to absolutně nebolelo a děloha se zatáhla celkem rychle. Břicho po 14 dnech bylo už jen špek a žádná děloha:-D. A celkově jsem krvácela asi jen 10 dní, což bylo fajn.


PRVNÍ SEX
No tak tady to asi nemá smysl rozebírat. Je to asi tak, jako když poprvé vidíte film Čelisti, tak se pak taky bojíte jít si zaplavat do moře, že jo:-D. Tak u přirozeného porodu je to podobné, když vidíte, že tamtudy vyšlo dítě, na něco takového jako je sex nemáte relativně dlouho ani pomyšlení. Ale po dvou měsících nad tím začnete uvažovat... a když to zkusíte... no TENKRÁT POPRVÉ HADR:-D.... Zato po císaři můžete hned po šestinedělí:-)...

Tak doufám, že vám můj článek třeba k něčemu byl, a že vám třeba pomůže při rozhodování, zda zkusit rodit přirozeně, když máte za sebou císaře... a nebojte, lékaři vás budou opravdu VELMI VELMI hlídat a neponechají nic náhodě:-).

SHARE:

2 komentáře

  1. Very chic outfit.

    http://www.amysfashionblog.com/blog-home

    OdpovědětVymazat
  2. super článok :) ja som práve druhý chcela mať cisársky :D ale asi to ešte prehodnotím :D

    WHEN PIGS FLY

    OdpovědětVymazat

© Changing room. All rights reserved. kopírování obrázků bez souhlasu autora je zakázáno.
Blogger templates by pipdig